Až na vrcholky hor

Polovinu zářijového měsíce jsme využili k tomu, abychom na chvíli utekli z města a nechali se zcela obklopit přírodou. Naše zastávka byla Špindlerův Mlýn.



Naše cesta začala v pátek, kdy jsme v odpoledních hodinách dorazili na hotel Panorama, kde jsme měli přes slevový portál zakoupený voucher na pobyt pro dva, včetně snídaně.

Hotel se nachází, dá se řící na konci Špindlerova Mlýna - Svatý Petr. V jednoduchém stylu, tedy malé dřevěné pokoje, kdy WC a koupelna jsou společné na chodbě, nám bohatě stačil. Přece jsme chtěli den trávit venku a na hotel přijít jen přespat. Snídaně byla formou bufetu, tedy od slaného (rohlíky, šunka, sýr) až přes sladké (povidlové buchty, cereálie), samozřejmostí byla káva, čaj a také džus. :)


Poté jsme vyrazili objevovat kousek kraje z Krkonoš. Cestu jsme si vybrali po zelené turistické značce, která nás 1,4 km vedla po Hornické stezce a dále již až na Výrovku (5,1 km), která je výchozím bodem pro více tras. Poté jsme se rozhodli pokračovat po červené, jelikož náš hotel se na této turistické značce nacházel, takže další malý cíl byla Luční bouda, (od Výrovky na Luční boudu 2,5 km) cestou jsme rychle zamávali naší nejvyšší hoře Snežce, protože za minutu ji zahalily oblaka mraků. Na Luční boudě se nachází restaurce, kde bylo tolik lidí, že ani nebylo kam si sednout. Dalším bodem pro nás byla vyhlídka Kozí hřbety, kde jsme měli celé údolí jako na dlani. (Luční bouda na Kozí hřbety 2 km) a z Kozích hřbetů nás čekala "jen" kamzí cesta na hotel, a to už nám zbývaly 3 km. :)) Dohromady jsme měli v nohách, a v tlapkách samozřejmě, 12,6 km. Cesta je středně náročná, jde se do kopce po kamenitých cestičkách. Z Výrovky na Luční boudu vede asfaltová cesta, ale poté se již jde opět po náročnějším terénu. Počasí se nám ten den krásně vydařilo, jen jsme byli trochu vyfoukaní ale šťastní, že jsme nezmokli. :)










0 zobrazení

time4dogshow@gmail.com / Praha / Veronika Šejcová a team

  • Grey Facebook Icon
  • Grey Instagram Icon